Migrace a její možná řešení

Jak jsem nedávno psal v textu s názvem „Levně dovezeme drahé řešení“, je velmi neprozíravé snažit se zacelit potřebu po levných pracovnících jejich dovozem z ciziny. Velká část připomínek však platí i pro případné migranty.

V naší zemi je téma migrace velmi citlivé. O tom svědčí i nedávný otevřený dopis paní Zwyrtek Hamplové[1], která je jinak odbornicí na právo týkající se samospráv (obcí a krajů). S její interpretací nesouhlasím, protože zapadá do naší velmi zjednodušené debaty, na které se bohužel významnou měrou podílela i naše média. Řešení pak není tak jednoduché, jak se nám snaží namluvit prodavači plakátových řešení.

Začnu trochu více zeširoka. Dle střízlivého odhadu by chtělo žít v Evropě přes 120 milionů Afričanů[2]. Co se týče materiálního zabezpečení, tak víc než 20% z nich je na tom se zajištěním základních potřeb včetně vlastní bezpečnosti výrazně hůř, než na tom byli Čechoslováci za normalizace. A 10% by dle mezinárodních pravidel skutečně zasluhovali ochranu (politický azyl). Mluvit o nich tak čistě jako o ekonomických migrantech je za mě nevhodné zjednodušení.

Takoví migranti by samozřejmě měli žádat o azyl v první bezpečné zemi. Problém je, že těmi Afrika příliš neoplývá. Navíc tam není záruka spravedlivého vyřízení žádosti, popř. tam tento institut zcela opustili. Pokud se tedy taková osoba ocitne v daném státě, má velké komplikace byť jen sehnat základní životní prostředky. To je způsobeni i vysokou nezaměstnaností[3], což byl jeden z faktorů vedoucí k tzv. arabským jarům. Proto se takové osoby snaží dostat dále. Ideálně právě do Evropy, která však legální cestu víceméně neumožňuje[4].

Jsou tedy cestou lodě, které tyto lidi vytahují ze Středozemního moře? Rozhodně ne. Je to už jen hašení požáru, který vzniká někde úplně jinde. Zvyšuje to bezpečnostní rizika (na platbu pašerákům mají spíše různé pochybné existence než skutečně potřební) a ohrožuje i samotné migranty. Je to zcela nesystémový krok. Na druhou stranu obvinění za pašeráctví považuji za velmi problematická, či spíše nesmyslná vzhledem k tomu, kde se tyto záchranné práce odehrávají (mezinárodní vody). Mimochodem o tomto budou rozhodovat nezávislé soudy, tak to nechme na nich.

Skutečných řešení je dle mého několik. Bohužel nejsou z kategorie rychlých ani zázračných. To nejobecnější je zvýšení životní úrovně v Africe. Je dokázáno, že se zvýšením životní úrovně, zároveň klesá porodnost. Pokud si říkáte, že to bude drahé a na desetiletí, tak souhlasím jen částečně. Bohatství vzniká pomocí práce. Tudíž je nutné dát těmto lidem práci. Proč ji nyní nemají? To je malinko delší příběh. Samozřejmě za to může nestabilita, diktátorské režimy a korupce. Ale také to, že ti lidé nemají práci, protože jejich výrobky nemůžou konkurovat dotovaným výrobkům, především potravinám. Tyto potraviny dováží do Afriky EU, kde silně dotované zemědělství produkuje nadvýrobu[5], kterou pak prodává v těchto zemích. Tato politika je stejně nespravedlivá (využívá extrémní vyjednávací sílu EU vůči africkým státům) jako krátkozraká. Intenzivní zemědělství by se mělo postupně vyjmout z dotačních politik vzhledem k tomu, že zatěžuje rozpočet EU, vytváří nerovný trh, přispívá k devastaci krajiny a přináší zisky opět těm nejbohatším. Tedy vlastníkům agrochemických koncernů vyrábějícím čím dál účinnější a čím dál rizikovější mixy chemických látek.

Pokud bychom takto umožnili vytvoření pracovních míst v Africe, dalším krokem by byla snaha o zvýšení vzdělání, neboť i to snižuje porodnost[6] a může tedy přispět ke stabilitě. Již nyní je mnoho organizací, které se snaží vzdělání dětem v Africe poskytnout. Je to stejný, ne-li delší běh na dlouhou trať jako výše uvedené. Zároveň je to však příležitost i pro nás. Stipendijní programy na evropské univerzity by pomohly s vysokoškolským vzděláním Afričanů. Takový člověk poté přenáší vyšší standardy zpět do své země. I pokud by se rozhodl v Evropě zůstat, tak lidé s akademickým vzděláním nemají problém s uplatněním v naší společnosti.

Jsou samozřejmě další dlouhodobé programy, které by bylo vhodné společně s africkými státy uplatňovat. Výše zmíněné dva jsou však ty nejdůležitější a dají se relativně rychle spustit bez ohledu na jiné mezinárodní celky a dohody. V dalším textu bych rád naznačil rychlá opatření, která by mohla při řízení migrace pomoci, ale nemají šanci ji zastavit.


[1] Rozhovor zde, dopis je pod rozhovorem: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Nobelovku-pro-kapitanku-ktera-svazi-ilegaly-do-Evropy-Posledni-kapka-Advokatka-je-rozpalena-do-bela-a-spustila-akci-Pridavaji-se-dalsi-a-dalsi-Cesi-590180

[2] Zdroj teze zde: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/migrace-afrika-evropa-usa-amerika-rodna-zeme-pruzkum.A190327_094322_zahranicni_remy

[3] Některá data zde: https://roklen24.cz/a/Sc8EU/arabska-tragedie-nezamestnanost-mladych-podzamestnanost-zen

[4] Zde si dovolím malou odbočku: Přes názory mnoha lidí na čelní politiky států EU tito migraci celkem účinně tlumí. Rozhodně se nejedná o nějaké „vítače“, ale spíše o lidi, co balancují mezi mezinárodními smlouvami, co nejmenším přílivem, který je finančně náročný, a veřejným míněním.

[5] Zdroj v angličtině zde: https://www.independent.co.uk/news/world/politics/eu-subsidies-deny-africas-farmers-of-their-livelihood-478419.html

[6] Zdroj v angličtině zde: https://blogs.worldbank.org/health/female-education-and-childbearing-closer-look-data

Migrace a její možná řešení

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přesunout se na začátek