Zápisky z dnešního dne 25.5.

Dnes se blízký a vysychající „oujezdský“ rybník dostal do zpráv na ČT. Odkaz zde (tuším 48 minuta): https://www.ceskatelevize.cz/…/1097181328-u…/220411000100524
Jak správně poznamenal v příspěvku na Facebooku šéf Rybničního hospodářství Áda Vondrka: „Co se do tohoto hlavního zpravodajství již nevešlo je fakt, že období sucha trvá od roku 2015. Klesající stavy podzemních vod znamenají vysychání pramenů na drobných vodních tocích, které pak zcela vysychají. Ale je pravdou, že na Pardubicku se opakují periody sucha a vydatných srážek, často je to v periodách 5-7 let. Například roky 1920-25 byly suché a 1926-1932 vydatné na srážky a sníh. Zhruba od roku 1933 začalo takové sucho, že některý rybníkům, např. Ředickému tehdy hrozil zánik. Poválečné sucho z let 1946-47 je známé, sucho však bylo i v nedávných letech 70. a 80. letech. Periodicky se na Pardubicku ale objevují na drobných vodních tocích i povodně a záplavy, takže tvrzení o největším suchu za 500 let nemůžeme ani podpořit ani vyvrátit. Nakonec i Vilém z Pernštejna stavěl Opatovický kanál, aby rybníky (již ze starší doby zásobené právě drobnými vodními toky) měly dost vody. Takže hospodařme s vodou uvážlivě jako naši předkové. Vysychající rybník v reportáži ČT je Újezdský u Sezemic.“
**********
Náš problém je v tom, že celá západní polovina kraje je jeden velký radiátor: silnice, obrovská pole a města. Lesů, natož těch kvalitně poskládaných, lužních, není tolik. Remízky skoro neexistují. Díky tomu teplota roste a zvyšuje se odpařování vody z vodních hladin a nádrží. Pro samotné lesy je to nápor, který s případným náletem kůrovce nemusí přežít. To, že je to někdy pár let lepší, není omluvou pro to, aby se s tím nic nepodniklo, protože za pár let bude zase hůř. A kde jsme nyní? Sníh v podstatě nebyl. Dlouho nepršelo, teď posledních pár dní přeci jen nějaké srážky byly, jenže jak se říká, je to jen kapka v moři. Řeky se zaplnily vodou s bahnem steklou z polí. Jak dlouho jim to vydrží, nikdo neodhadne.
************
Včera na návštěvě u Andreje Ramašeuski jsem viděl, jak může takový lužní les fungovat. různé stáří stromů = hodně pater. Na první pohled džungle, kterou ale vedou cestičky. Tu na vás vykoukne trampolína, támhle houpačka, nebo domeček z vrbového proutí. Byl jsem z dětství zvyklý na podhorské lesy, ale musím uznat, že i tyhle lužní poskytnout dětem dostatek zábavy. Jen jich musí být poněkud víc. Tak doufám, že to zvládneme než bude pozdě a my budeme řešit, co s polopouští.

Původní příspěvek zde: https://www.facebook.com/filip.mezera/posts/10219073813568848

Zápisky z dnešního dne 25.5.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přesunout se na začátek